REKLAMY NAJDETE V RUBRICE NÁSTĚNKA! JESTLI JE UVIDÍM JINDE TAK MAŽU!!

Together Forever

5. října 2011 v 22:12 | Nao-chan |  Nao's oneshots - k-pop
Tak tady je ta dlouho slibovaná jednorázovka :) Chci ji věnovat Elishy k svátku :)

P.S. je tam dodatek :D ale ten nemusíte číst :D původně tam totiž měly být ještě dva odstavce (obsah těch odstavců je stručně shrnutý v dodatku), ale rozhodla jsem se, že by bylo vhodné ukončit to tak jak to je :D, takže ten dodatek ani číst nemusíte :D je to jen takové stručné zpestření toho, co se zhruba odehrálo potom... :D

Tak vám přeji hezké čtení :) *skrývá se před kameny, které po ní budete házet :D*

Ach ano! Jsem dobrá :D už je tu i video :D ale mě osobně už se nelíbí :D když jsem ho "vyráběla" tak bylo hezčí :D

Název: Together Forever
Autor: Nao-chan
Fandom: Super Junior
Pár: KyuWook
Varování: BAD END! (ano, připravte si hromady kapesníků)
Věnování: Elishy k svátku :)*




"Připravte se! Show začíná za 10 minut!" ozve se z reproduktoru v šatně a kluci začnou pobíhat všude kolem. Já sedím v křesle a pozoruju je. Už jsem nachystaný a oblečený. Jako jediný… V hlavě si přehrávám dnešní písničky, abych nezapomněl text. Už zbývá jen 5 minut do zahájení. Koukám na Donghaeho a Eunhyuka jak se perou o jedno triko, když mě zezadu obejmou něčí ruce. Zvednu hlavu a podívám se do těch nádherných očí, které tak miluju. Kyuhyun mě políbí na čelo. "Ach Kyu, mám takové tušení, že se něco pokazí." Řeknu a on se usměje. "Neboj Wookie, všechno proběhne v pořádku. Koncert proběhne stejně jako obvykle. Prostě jen další vydařený koncert v pořadí." Uklidňuje mě. Můj špatný pocit ale nezmizí. Přesto mu však úsměv oplatím. Kluci už jsou konečně nachystaní. "Kluci pohněte si. Jde se na scénu!" oznámí nám náš manažer a já se zvednu z křesla. Ruku v ruce pak jdeme s Kyuhyunem k ostatním a rovnou na pódium. Bože proč tam jdeme? Nechoďme tam! Něco se stane, já to vím! Něco zlého! Radši to zrušme… Odehrávám vnitřní boj sám se sebou a víc stisknu Kyuhyunovu ruku. Ten se na mě usměje a já si ani neuvědomím, že už jsme na pódiu. Koncert zahajujeme jak jinak než písničkou Mr. Simple. Kyu pustí mou ruku a začne zpívat. Ne! Nepouštěj mě Kyu! Při zpěvu přešel až na druhý konec pódia k Siwonovi a "předal mu štafetu". Fanoušci, převážně dívky, piští a poskakují. Zpívají si text s námi. Bože, Ryeowooku soustřeď se! Teď přijdeš na řadu ty! Yesung se ke mně nakloní a já začnu zpívat.

***

Koncert bude velice dlouhý…už jsme zazpívali všechny písničky z nového alba. Pak přijdou na řadu trochu starší písničky…Jako překvapení pro fanoušky jsme zařídili…no my ne, manažer…aby dojeli všichni, kteří už Suju opustili…Jsou tu dokonce i ZhouMi a Henry…když vkročí na pódium, spustí se ještě hlasitější povyk. Všichni se s nimi přivítáme a vyobjímáme. Tolik mi chyběli. Hangeng, Kangin, Kibum, prostě všichni… začneme tedy všichni zpívat. No Other, U, Sorry Sorry a spousta dalších našich starých písniček. Fanoušci běsní. Už se to skoro nedalo vydržet. A to jsem si myslel, že horší už to s nimi nebude…

Zrovna zpíváme píseň It's You. S Kyuhyunem se na sebe podíváme a usmějeme se. Blíží se konec písničky. Už jen tři další a koncert končí. Díkybohu. Už jsem unavený. Najednou se ozve výstřel. Odněkud uslyším bolestný výkřik a v hale se rozhostí chaos. Na pódiu panuje zmatek a pak uslyším jen Teukovo "Pane bože!" otočím se směrem odkud se Teuk ozval a srdce se mi zastaví. Ne…to ne…"Kyu!" rozběhnu se k místu, kde se Leeteuk sklání nad jediným smyslem mého života. Připadám si jako ve zpomaleném filmu. Když doběhnu k ostatním, padnu na kolena. V očích mě pálí slzy. "Kyu…" zaskučím a svěsím hlavu do dlaní.
"Nebreč Wookie…" natáhne ruku k mému obličeji a stiskne mou ruku. "…to bude v pohodě" Nevěřím mu. Normálně bych mu uvěřil cokoliv, co by mi řekl, ale tohle mu prostě nevěřím!
"Co tady tak stojíte? Zavolejte někdo záchranku!" zpanikařím, levou rukou pustím Kyuhyunovu dlaň a položím ji na střelnou ránu na hrudníku. Siwon se rozběhne do šatny pro mobil. Po chvíli se vrátí s tím, že sanitka už je na cestě. "To je zbytečné…" šeptne Kyu."Cítím, že tady má cesta končí. Myslím, že už je na čase odejít. Už tak je dost, že mě tu bůh nechal tak dlouho. Můj život měl skončit už při té bouračce před lety."
Tak tohle mně fakt naštvalo! "Nemluv nesmysly, Kyu! Akorát se zbytečně vysiluješ!" okřiknu ho. Potichu a slabě se zasměje. Normálně mám chuť mu jednu vrazit! Říkal jsem, ať se nevysiluje! Slabý smích přejde v hlasité a silné kašlání. Zděsím se, když na jeho ruce, kterou si zakryl ústa, spatřím krev.
"Wookie, miluju tě…a vždycky milovat budu." Usměje se na mě. V očích mě pálí slzy, ale snažím se je potlačit. Nechci, aby si mě pamatoval jako ufňukánka. A proto mu odpovím s upřímným, jen lehce vynuceným úsměvem na rtech: "Taky tě miluju, Kyu…navždy!" a naposledy ho políbím na jeho bolestí zkroucené a zkrvavené rty. Cítím, jak se zoufale rty víc přitiskne na ty mé a dává do polibku všechnu tu bolest, smutek a lásku ke mně. Vzápětí jeho tělo pode mnou ochabne…
Ze zoufalství stisknu jeho bezvládnou ruku ve své s nadějí, že by ho to snad mohlo přivést k životu, ale když se nic neděje, vypustím ze sebe všechny ty doteď utlačované pocity a slzy se mi rozkutálí po tvářích proudem. Pevně obejmu jeho již mrtvé tělo a vzlyky dusím v jeho vůní kolínské a krví nasáklé košili. Na rameni ucítím něčí ruku. Zvednu hlavu a uslzenýma očima se rozhlédnu kolem sebe. Kromě nás, už je hala prázdná. Všichni fanoušci byli vyvedeni ven. Rozhlédnu se tedy po pódiu. Všichni brečí. Jejich slzy padají z lásky k tobě, Kyu. Sjedu je všechny pohledem. Leeteuka v Kanginově náruči, Donghaeho v té Eunhyukově, Heechula v Siwonově, a tak přejedu všechny, až se mé oči zastaví na Yesungovi, klečícím vedle mě s rukou na mém rameni. Vždycky byl pro mě oporou. Po tobě moje nejmilovanější a nejdůležitější osoba, která mě vždy podrží. Nejlepší přítel…
O pět minut později uslyším sirény. Dovnitř přiběhnou záchranáři s nosítkama a všelijakými přístroji. Když však přiběhnou k nám a zjistí, že už je pozdě (při čemž po nich hodím pěkně vražedný pohled), dva z nich odnesou přístroje zpět do sanitky. Už skoro nevnímám dění kolem sebe. Poslední co si toho dne pamatuju je, jak krčící se v Yesungově pevném oběti sleduji, jak Kyua pokládají na nosítka a přikrývají ho velkou bílou plachtou. Tehdy jsem jeho tvář spatřil naposledy…zatím...
***
Právě jsme se vrátili z Kyuova pohřbu. Bylo tam spousty lidí, ale nikoho z nich jsem nevnímal. Jen sám sebe s roztříštěným srdcem, v Yesungově obětí. Ani slzy už mi netekly. Všechny už zmizeli a vyschli, za ty probrečené tři dny. Na mé tváři byl jen smutný výraz plný zoufalství a prázdný pohled.
"Jdu do vany" oznámím nepřítomně ostatním, aby si o mě nedělali starosti, a zamknu se v koupelně. Svléknu si sako a košili a hodím je na zem. Rozepnu si pásek od kalhot a nechám je spadnout až ke kotníkům. (pozn. autora: Sakra děvčata nemyslete na nic úchylnýho!) Přejdu k velké vaně a pustím vodu. Nezapomenu vanu zašpuntovat, aby voda neodtekla. Přejdu k umyvadlu a podívám se do zrcadla. Bože, nevěřím tomu, že ta troska v tom zrcadle jsem vážně já. Pořádně se prohlédnu. Oči mám podlité krví z nedostatku spánku a pleť bledou skoro jako sníh. Výsledek několika probdělých a probrečených nocí. Otevřu skříňku za zrcadlem a vytáhnu odtud pár věcí. Konečně jsem se dostal k tomu, co jsem potřeboval. Tu malou lesklou věc, která mi uleví od bolesti. Alespoň částečně.
Stisknu ji tak pevně, až mě to zabolí a z dlaně mi steče jedna kapka krve. Krásně karmínově červené. Se zájmem ji pozoruji, jak stéká až k prstům a pak padá na podlahu. Přejdu k vaně a zastavím vodu. První jedna noha, pak druhá a už si sedám do teplé vody. Zavrním, jak je mi to teplo příjemné. Ponořím se úplně pod vodu. V hlavě se mi honí myšlenky na něj. Jeho oči, nos, rty, úsměv, vlasy a to dokonalé tělo. Vše, co jsem na něm tak bezmezně miloval. Vynořím se nad hladinu a nadechnu se. Mokré vlasy si rukou uhladím dozadu, aby mi nepadali do očí. Prohlédnu si žiletku, kterou do teď svírám v ruce. Zvednu druhou ruku a prohlédnu si zápěstí. Krášlí ho velká modrá žíla. Už jsem se rozhodl. Nemůžu bez tebe žít. Promiň Leeteuku. Neber si to za vinu. Jsi ten nejlepší leader, jakého kdy svět poznal. Sbohem Yesungu. Prosím, nebreč kvůli mně. Vím, co ke mně cítíš a omlouvám se za to, že sem tvé city neopětoval. Jsi skvělý. Kluk s úžasnou povahou. Určitě najdeš někoho, kdo tě bude milovat víc než cokoliv na světě. Buď prosím šťastný. Mám tě rád. I když ne, tak jak by sis přál. Sbohem všichni. Budete mi chybět. Žiletku sevřu mezi prsty a zápěstí uvolním, aby to moc nebolelo. Pomalu přitisknu ostří k horké kůži a zavřu oči. Hlavou mi prolétne nespočet vzpomínek na časy, kdy jsme byly spolu. Od prvního setkání, přes první sex, až k poslední chvíli tvého života. Až na ty poslední minuty…ty nejšťastnější chvíle v mém životě. S poslední vzpomínkou na chvíli, kdy jsme se naposledy políbili, si přejedu po zápěstí směrem dolů a pustím žiletku z ruky. Ta se žbluňknutím spadne do vody a ponoří se. Sleduji krev, řinoucí se z rány. Mé tělo pomalu ochabuje ze stráty krve. Zavřu oči a s posledním výdechem se mi v hlavě mihne poslední myšlenka, která tam už navždy zůstane. Miluji tě, Cho Kyuhyune.

Dodatek: Leeteuk vyrazil dveře od koupelny, ale našel Wookieho už mrtvého. Křičel o pomoc k ostatním, ale ti byly skoro všichni opilí, protože zapíjeli smutek a tak ho přes všechen ten randál neslyšeli. Až na jednoho. Yesunga. Ten se hned vrhl k Leeteukovi a stiskl Wookieho tělo v náruči. Rozbrečel se. "Proč si to udělal? Přece víš, jak moc tě miluju. Chtěl jsem počkat, až se z toho trochu vzpamatuješ...a pak...jsem měl v plánu se ti vyznat a doufat, že budeme spolu. Věděl jsem, že bys na něj nikdy nezapoměl, ale doufal jsem, že bychom mohli být časem šťastní. Ale ty si mi to neumožnil...vzal sis život dřív, než sem nabral odvahu...Ale teď už je pozdě...Miluju tě, Wookie!"

Važ si každého okamžiku, kdy jsi s osobou, kterou miluješ, protože nikdy nevíš, která chvíle je ta poslední...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 JaeRa JaeRa | E-mail | 6. října 2011 v 12:37 | Reagovat

tak tohle už mi nikdy neděleeééééj..... *řve Hyukovi na rameni a smrká mu do trika* to bylo tááák krásný, až jsem si pobrečela!!! Proč sakra musím si hned všechno co čtu dopodrobna představovat??? áááááááááááhhhh.... *SMRT* :-(  :-(  O_O  a to video.... dokonalý!!!....

2 Park Haney Mi Park Haney Mi | Web | 6. října 2011 v 14:13 | Reagovat

¨...... to je tak strašně smutný... tak krásný..... miluju takové povídky... o bože...*slzičky* strašně povedené.. opravdu....

3 Kyunika Kyunika | 6. října 2011 v 18:49 | Reagovat

Bože tohle mi nedělej. *Slzy na krajíčku* :-(

4 Kayleigh McCamyo Kayleigh McCamyo | Web | 7. října 2011 v 18:13 | Reagovat

ANO! konečně mé děti začaly chápat, že když je povídka Badend, dává se upozornění! Jsi génius, takže toto nečtu, jdu si najít jinou povídku... :D (Ale videjko jsem si pustila, je rozkošné! :D)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama